2 Korintským 5
CSP

2 Korintským 5

5
Nebeská naděje
1Víme totiž, že budeli stan našeho pozemského přebývání#ř.: náš pozemský dům stanu zbořen, máme příbytek#ř. oikodomé – stavbu; srv. Mk 13,1; 1K 3,9 od Boha: ne lidskou rukou postavený, ale věčný dům#ř. oikia; J 14,2 v nebesích. 2Neboť v tomto stanu sténáme a toužíme si obléci ještě i náš příbytek,#ř. oikétérion – místo k bydlení; Ju 1,6 který pochází z nebe. 3Kdybychom pak byli i svlečeni,#var.: Když skutečně budeme oblečeni nebudeme shledáni nahými. 4Pokud jsme totiž v tomto stanu, sténáme a je nám těžko, neboť nechceme být svlečeni, nýbrž přioděni, aby to, co je smrtelné, bylo pohlceno životem. 5Ten, kdo nás právě k tomu připravil, je Bůh, který nám [také] dal Ducha jako závdavek.
6Jsme tedy vždy plni důvěry a víme, že dokud máme domov v tomto těle, jsme vzdáleni#ř. ekdémeó – jsme z domova (= v cizině) jako protiklad k předchozímu (a vv. 8n) endémeó od Pána. 7Neboť chodíme#tzn. žijeme; 10,2; 1K 3,3 vírou, ne tím, co vidíme.#ř.: skrze vidění 8Jsme plni důvěry a raději chceme odejít z tohoto těla a přijít domů k Pánu. 9Proto se i horlivě snažíme,#n.: je naší ambicí / zakládáme si na tom; Ř 15,20; 1Te 4,11 abychom se mu líbili, ať zůstáváme doma nebo odcházíme. 10Neboť my všichni se musíme objevit před soudnou stolicí Kristovou, aby každý přijal#n.: si odnesl odplatu za to, co vykonal v těle, ať už to bylo dobré nebo zlé.
Služba smíření
11Protože tedy známe bázeň před Pánem,#ř.: strach Pána; 7,1; Sk 9,31!; Ř 3,18; Mal 1,6 přesvědčujeme lidi a Bohu jsme známí; a doufám, že jsme známí i vašemu svědomí.#n.: vědomí (srv. 4,2; 1K 10,29) 12[Neboť] se vám nechceme znovu doporučovat, nýbrž dáváme vám příležitost chlubit se námi, abyste měli něco pro ty,#n.: srovnání s těmi; n.: důvod proti těm kteří se chválí navenek,#ř.: ve tváři; Ga 6,14 a ne v srdci. 13Když jsme byli jako blázni,#ř.: mimo sebe; Mk 3,21 bylo to pro Boha; když jednáme rozumně, je to pro vás. 14Neboť Kristova láska nás váže,#n.: má ve své moci / spojuje když jsme usoudili toto: Protože jeden zemřel za všechny, tedy všichni zemřeli. 15A on zemřel za všechny, aby ti, kteří žijí, nežili už sami sobě, nýbrž tomu, kdo za ně zemřel a vstal z mrtvých.
16A tak od nynějška nikoho neznáme podle těla. Ačkoli jsme i znali Krista podle těla, nyní ho již takto neznáme. 17Proto jeli kdo v Kristu, je nové stvoření. Staré věci pominuly, hle, je tu [všechno] nové. 18A to všechno je z Boha, který nás smířil sám se sebou skrze Krista a dal nám službu smíření. 19Neboť Bůh byl v Kristu, když smiřoval#n.: Bůh v Kristu smiřoval svět se sebou a nepočítal lidem#ř.: jim jejich provinění, a uložil v nás to slovo smíření.#n : zprávu (srv. Dt 1,22; 2S 11,18) o smíření; pro genitivní vazbu srv. Mt 13,19; Sk 14,3; 1K 1,18; He 5,13 20Jsme tedy Kristovi vyslanci a Bůh jako by vás skrze nás vyzýval.#n.: napomínal Na místě Kristově#n.: Za Krista prosíme: Smiřte se s Bohem. 21Toho, který hřích nepoznal, za nás učinil hříchem, abychom se my v něm stali Boží spravedlností.

Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.


Zjisti více o Český studijní překlad