1 Korintským 14
14
Jazyky a proroctví
1Usilujte#ř. diókete, tj. (Pro/)Následujte; Ř 9,30; 12,13; 14,19; 1Te 5,15; 1Tm 6,11; He 12,14 o lásku a dychtěte po duchovních projevech, nejvíce však, abyste prorokovali. 2Neboť kdo mluví jazykem, nemluví k lidem, nýbrž k Bohu; nikdo mu nerozumí,#n.: nenaslouchá duchem mluví tajemství. 3Kdo však prorokuje, mluví lidem k budování, povzbuzení#n.: napomenutí (paraklésis) a útěše. 4Kdo mluví jazykem, buduje sám sebe, ale kdo prorokuje, buduje církev.#n.: sbor / shromáždění 5Chci, abyste všichni mluvili jazyky, avšak ještě více, abyste prorokovali. Kdo prorokuje, je větší než ten, kdo mluví jazyky, ledaže by i vykládal, aby se budovala církev.#n.: sbor / shromáždění
6Tedy, bratři, kdybych k vám přišel a mluvil jazyky, co vám prospěji, když bych k vám nepromluvil ve zjevení, v poznání, v proroctví nebo vyučování? 7Stejně je tomu i s neživými nástroji vydávajícími zvuk, ať už s flétnou nebo s lyrou Kdyby nevydávaly různé tóny,#ř.: nedala rozdíl tónům jak by se poznalo, co se na flétnu nebo na lyru hraje? 8A kdyby polnice vydala nejasný zvuk, kdo by se chystal k boji? 9Tak i vy: Jestliže jazykem nevydáte jasné slovo, jak se pozná, co bylo řečeno? Neboť budete mluvit do větru. 10Vždyť na světě je tolik druhů jazyků,#ř.: hlasů; [t.č. je známo více než 6000 jazyků] a žádný není bez významu.#ř.: němý 11Jestliže neznám význam jazyka,#ř.: hlasu (také zn.: řeč) budu cizincem#ř. barbaros (tj. cizojazyčný); Sk 28,1p pro toho, kdo mluví, a ten, kdo mluví, bude cizincem#ř. barbaros (tj. cizojazyčný); Sk 28,1p pro mne. 12Tak i vy, poněvadž horlivě usilujete#ř.: jste horlivci; Sk 21,20; 1Pt 3,13 o duchovní projevy, snažte se,#n.: usilujte; Ko 3,1abyste se v nich rozhojňovali pro budování církve. 13Proto kdo mluví jazykem, ať se modlí, aby mohl také vykládat. 14Neboť když se modlím jazykem, můj duch se modlí, avšak má mysl je bez užitku. 15Co tedy? Budu se modlit duchem, ale budu se modlit i myslí; budu zpívat chvály duchem, ale budu zpívat chvály i myslí. 16Neboť kdybys dobrořečil jen duchem,#n.: v duchu jak by mohl přítomný prostý člověk#ř.: ten, který zaujímá místo nezasvěceného; v. 23n; Sk 4,13; 2K 11,6 k tvému díkůvzdání říci "Amen", když neví, co říkáš? 17Ty sice dobře děkuješ, ale ten druhý tím není budován. 18Děkuji Bohu, že mluvím jazyky více než vy všichni; 19ale v církvi -- abych poučil i druhé -- chci raději promluvit pět slov svou myslí než deset tisíc slov v jazyku.
20Bratři, ve svém myšlení nebuďte jako děti; ve zlém buďte jako nemluvňata, ale v myšlení buďte dospělí.#n.: dokonalí 21V Zákoně je napsáno: "Jinými jazyky a rty cizinců#ř.: jiných; var.: jinými; srv. Iz 28,11n; Dt 28,49 budu mluvit k tomuto lidu, ale ani tak mě nebudou poslouchat," praví Pán. 22Jazyky nejsou tedy znamením#ř.: ke znamení pro věřící, nýbrž pro nevěřící, proroctví však není pro nevěřící, nýbrž pro věřící. 23Když by se tedy sešel#ř.: + na jednom místě celý sbor a všichni by mluvili jazyky, a vešli by prostí#n.: nezasvěcení lidé nebo nevěřící, cožpak neřeknou, že blázníte? 24Ale když budou všichni prorokovat a vejde někdo nevěřící nebo neznalý,#n.: nezasvěcení bude ode všech usvědčován a ode všech souzen. 25Budou se odhalovat skryté věci jeho srdce, a tak padne na tvář, pokloní se Bohu a vyzná: "Vskutku, mezi vámi je Bůh!"
Pořádek ve shromáždění
26Co z toho tedy plyne,#ř.: je bratři? Když se sejdete, každý [z vás] má chvalozpěv, má učení, má zjevení, má jazyk, má výklad; všechno ať je k budování. 27Mluvíli někdo jazykem, ať mluví dva nebo nejvýše tři, a to jeden po druhém, a jeden ať vykládá. 28A jestliže tam není vykladač, ať ve shromáždění#n.: sboru, církvi mlčí; ať mluví k sobě a k Bohu. 29Proroci ať mluví dva nebo tři a ti ostatní ať rozsuzují. 30A když by dostal zjevení jiný, který tam sedí, ať ten první umlkne.#ř.: mlčí 31Jeden po druhém můžete všichni prorokovat, aby se všichni učili a všichni byli povzbuzováni. 32Duchové proroků se podřizují prorokům, 33neboť Bůh není Bohem zmatku, nýbrž Bohem pokoje.
Jako ve všech shromážděních svatých,#n. konec odstavce až zde 34[vaše] ženy nechť ve shromážděních mlčí. Nedovoluje se jim, aby mluvily; ať jsou podřízené, jak praví i Zákon. 35Chtějíli se něco naučit, ať se ptají doma svých mužů. Je totiž neslušné, aby žena mluvila ve shromáždění. 36Vyšlo snad Boží slovo od vás? Nebo přišlo jen k vám samotným?
37Považujeli se někdo za proroka nebo duchovního člověka, ať uznává, že to, co vám píšu, je Pánovo přikázání.#var.: jsou Pánova přikázání 38Jestliže to někdo neuznává, sám nebude uznáván.#var.: ať neuznává 39A tak, [moji] bratři, horlivě se snažte prorokovat a nebraňte mluvit jazyky. 40Všechno ať se děje slušně a spořádaně.
Právě zvoleno:
1 Korintským 14: CSP
Zvýraznění
Sdílet
Kopírovat
Chceš mít své zvýrazněné verše uložené na všech zařízeních? Zaregistruj se nebo se přihlas
Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.