Matouš 15:1-14, 16-20

Farizejové a učitelé zákona z Jeruzaléma přišli za Ježíšem s otázkou: „Proč tvoji žáci nedodržují staré židovské tradice? Vždyť ignorují i obřadní mytí rukou před jídlem!“ Ježíš jim na to odpověděl: „Proč vy pro své tradice porušujete Boží přikázání? Například – Boží příkaz zní: ‚Cti otce i matku; a kdo potupí otce nebo matku, ať zemře.‘ Ale vy říkáte: ‚Jestliže odkážeš svůj majetek druhému, nesmíš už z něho podporovat své rodiče, i když mají nedostatek.‘ Tak jste svými ustanoveními zrušili přímý Boží příkaz. Chytráci! I na vás se vztahují slova proroka Izajáše: ‚Tento lid říká, že mne ctí, ale jejich srdce je ode mne daleko. Jejich uctívání je bezcenné, protože vyučují svým vlastním zákonům místo Božím.‘ “ Pak kolem sebe shromáždil lid a řekl: „Poslouchejte, co vám říkám, a snažte se porozumět: Vaše nitro nešpiní to, co vchází do úst, ale co z nich vychází.“ Učedníci mu pak řekli: „Víš, že se farizejové urazili, když tě slyšeli?“ On odpověděl: „S příkazy je to jako s rostlinami. Co nezasel můj Otec, je plevel a podle toho s tím bude naloženo. Nechte je! Jsou to slepí vůdcové slepých. Když slepý povede slepého, oba spadnou do jámy.“

Ježíš se podivil: „Ani vy tomu nerozumíte? Nechápete, že všechno, co jíme, prochází vnitřnostmi a vychází z těla? Ale zlá slova vznikají ve zlém srdci, a tak špiní člověka. Ze srdce vycházejí špatné myšlenky na vraždu, nevěru, necudnost, krádež, lež a pomluvy. To jsou věci, které člověka zbavují vnitřní čistoty. Ale jíst nemytýma rukama, to člověka nepošpiní.“