Marek 3:20-35

Když se pak vrátil domů, znovu se sešel takový zástup, že se nemohli ani najíst. Když se to dozvěděli jeho příbuzní, vypravili se, aby si ho vzali, protože lidé říkali, že se pominul. Znalci Písma, kteří přišli z Jeruzaléma, říkali, že má Belzebuba a že vymítá démony knížetem démonů. Zavolal je tedy a mluvil k nim v podobenstvích: „Jak může satan vymítat satana? Pokud se království rozdělí samo proti sobě, nemůže obstát. Také když se dům rozdělí sám proti sobě, nemůže obstát. Jestliže tedy satan povstal sám proti sobě a je rozdělen, nemůže obstát a je s ním konec. Nikdo ale nemůže přijít do domu siláka a uloupit jeho majetek, pokud toho siláka nejdříve nespoutá. Teprve tehdy vyloupí jeho dům. Amen, říkám vám, že všechny hříchy budou lidským synům odpuštěny, i rouhání, jakkoli by se rouhali. Kdo by se ale rouhal proti Duchu svatému, tomu nebude nikdy odpuštěno; takový se provinil věčným hříchem.“ (Říkali totiž o něm, že má nečistého ducha.) Tehdy dorazili jeho bratři a matka. Zůstali venku a vzkázali mu, že ho volají. Kolem něj seděl zástup lidí; řekli mu: „Pohleď, tvá matka a tví bratři jsou venku a hledají tě.“ On jim však odpověděl: „Kdo je má matka? Kdo jsou mí bratři?“ Rozhlédl se po těch, kdo seděli kolem něj, a řekl: „Pohleďte, má matka a mí bratři. Kdokoli plní Boží vůli, ten je můj bratr, sestra a matka.“