Izaiáš 40
B21
40
Hle, můj služebník
Hlas volajícího
1Potěšujte, potěšujte lid můj,
praví váš Bůh.
2Mluvte láskyplně k Jeruzalému
a ohlašujte mu,
že už skončila jeho poroba,
že jeho vina je splacena,
že ho svou rukou ztrestal Hospodin
dvojnásob za všechen jeho hřích.
3Hlas volajícího:
„Připravte na poušti cestu Hospodinovu,
vyrovnejte v pustině stezku Bohu našemu!
4Každé údolí ať je vyvýšeno,
každá hora a výšina ať poklesnou;
co je hrbolaté, ať je vyrovnáno,
pahorkatina ať je planinou.
5Neboť se zjeví sláva Hospodinova
a všichni lidé naráz uvidí,
že ústa Hospodinova mluvila.“
6Hlas říká: „Volej!“
A já se ptám: „Co volat mám?“
Každý člověk je jako tráva,
všechen jeho půvab jako polní květ.
7Usychá tráva, kvítí uvadá,
jak na něj zavane Hospodinův dech.
Lidé jsou zajisté ta tráva.
8Usychá tráva, kvítí uvadá,
slovo našeho Boha však věky přetrvá.
9Na vysokou horu vystup si,
kdo neseš dobré zprávy Sionu;
hlasitě volej ze všech sil,
kdo neseš dobré zprávy Jeruzalému!
Hlasitě volej, nic se nestrachuj,
ekni judským městům: „Hle, váš Bůh!“
10Hle, Panovník Hospodin v moci přichází
a jeho paže bude vládnout s ním.
Hle, jeho odplata jde s ním,
jeho odměna ho předchází.
11Jako pastýř bude své stádo pást,
shromáždí do náručí beránky,
bude je nosit na rukách,
zvolna povede březí ovečky.
Ke komu ho chcete přirovnat?
12Kdo shrnul vody do hrsti
a nebe prsty rozměřil?
Kdo prach země vsypal do mírky,
kdo vložil hory na váhy
a zvážil je i s pahorky?#Job 38:4–5; Přís 30:4
13Kdo Hospodinova ducha usměrnil
a stal se mu rádcem, aby ho poučil?
14S kým se radil, aby mu něco vysvětlil,
aby ho stezce práva naučil,
aby mu předal vědění
a seznámil ho s cestou moudrosti?
15Hle, národy jsou jako kapka do vědra,
neváží víc než smítko na vahách,
on zvedá ostrovy jako prach.
16Libanon by nevystačil ani na podpal,
k oběti by nestačila jeho zvířena.
17Všechny národy jsou před ním jako nic,
jsou pro něj nicota a ještě míň!
18Ke komu chcete Boha přirovnat?
Čemu se podle vás podobá?
19Odlité modle řemeslníka,
pozlacené od zlatníka,
s řetízky tepanými ze stříbra?
20Anebo obětnímu daru chudáka,
jenž trvanlivé dřevo vybírá
a hledá zručného řemeslníka,
ať postaví modlu, co se nehýbá?
21Copak to nevíte?
Copak neslyšíte?
Copak se vám to od počátku neoznamuje?
Copak od založení země nerozumíte?
22On se nad obzorem na trůn usadil,
obyvatelé země jsou pro něj kobylky.
On prostírá nebe jako baldachýn,
roztahuje je jako stan k bydlení.
23On panovníky vniveč obrací,
soudcové země jsou pro něj nicotní.
24Sotva jsou zasazeni, sotva zaseti,
sotva zapustí v zemi kořeny,
jak na ně zavane, uschnou hned,
jak plevy odnáší je vichřice.
25Ke komu mě tedy chcete přirovnat?
Svatý říká: Kdo se mi vyrovná?
26Zvedněte oči a pohleďte:
Kdo stvořil toto vše?
Kdo koná přehlídku hvězdných zástupů,
kdo je volá jménem, všechny do počtu?
Má nesmírnou sílu, jeho moc je úžasná –
nikdy mu nechybí ani jediná!
27Proč tedy říkáš, Jákobe,
proč si, Izraeli, stěžuješ:
„Má cesta je Hospodinu ukrytá,
můj Bůh si nevšímá mých práv“?
28Copak to nevíš?
Copak neslyšíš?
Hospodin, Bůh věčnosti,
jenž stvořil zemské končiny,
není unaven ani vyčerpán –
jeho moudrost je nezměrná!
29On dává sílu znaveným
a vysílené umí posílit.
30Mladí jsou unavení, zesláblí,
mládenci klopýtají a padají,
31kdo ale v Hospodina doufají,
ti nabývají nových sil:
Vznášejí se jako na orlích perutích,
běží a nejsou vyčerpáni,
kráčí a nejsou znaveni.

Bible, překlad 21. století © 2009 BIBLION, o.s., Krocínovská 6, 160 00 Praha 6. Použito se svolením vydavatele. Všechna

Zjisti více o Bible 21