YouVersion Logo
Search Icon

Lukáš 23

23
Ježíš před Pilátem
1Celé jejich shromáždění#ř.: množství povstalo a odvedli jej k Pilátovi. 2Začali ho obviňovat:#n.: obžalovávat; 6,7 “Tohoto člověka jsme nalezli, jak rozvrací náš národ, brání dávat daně císaři a říká, že sám je Mesiáš#ř.: Kristus král.” 3Pilát se ho otázal: “Ty jsi král Židů?” On mu odpověděl: “Ty říkáš.” 4Pilát řekl velekněžím a zástupům: “Na tomto člověku nenalézám žádnou vinu.”#ř.: důvod (pro obvinění); v. 14.22; Sk 19,40 5Ale oni naléhali a říkali: “Svým učením bouří lid po celém Judsku, začal v Galileji a přišel až sem.”
Před Herodem
6Jakmile to Pilát uslyšel, otázal se, zda ten člověk je Galilejský. 7A když zjistil, že podléhá Herodově pravomoci,#ř.: je z Herodovy pravomoci poslal ho k Herodovi, protože i on byl v těch dnech v Jeruzalémě. 8Když Herodes Ježíše uviděl, velmi se zaradoval; neboť si ho už dlouho přál vidět, protože o něm [mnoho] slyšel, a doufal, že od něho uvidí nějaké znamení. 9Kladl mu mnoho otázek, ale on mu na nic neodpověděl. 10Stáli tam velekněží a učitelé Zákona a prudce ho obviňovali. 11[I] Herodes jím se svými vojáky pohrdl, vysmál se mu, oblékl ho do nádherného#Jk 2,2n; ř.: zářivého (Sk 10,30; Zj 15,6; 19,8); [zřejmě královských barev, tj. bílé nebo šarlatové] roucha a poslal ho zpět k Pilátovi. 12V ten den se Herodes a Pilát spolu spřátelili; předtím totiž žili#ř.: byli ve vzájemném nepřátelství.
Pilát chce Ježíše propustit
13Pilát svolal velekněze, vůdce a lid 14a řekl jim: “Přivedli jste mi tohoto člověka, že podněcuje lid ke vzpouře,#ř.: odvádí lid a hle, když jsem ho před vámi vyslechl, nenalezl jsem na tomto člověku nic,#ř.: žádný důvod, (pro který …); v. 4 z čeho jej obviňujete. 15Ale ani Herodes ne, neboť ho poslal zpět k nám.#var.: jsem vás poslal zpět k němu. A hle, neučinil nic, za co by zasluhoval smrt. 16Jakmile ho tedy potrestám, propustím ho.” 17[O svátcích jim totiž musel propouštět jednoho vězně.] 18Ale všichni společně vykřikli: “Odstraň tohoto a propusť nám Barabáše!” 19Ten byl uvržen do vězení pro jakousi vzpouru, vzniklou ve městě, a pro vraždu. 20Pilát k nim znovu promluvil, neboť chtěl Ježíše propustit. 21Oni však volali: “Ukřižuj, ukřižuj ho!” 22Řekl jim potřetí: “Co tedy ten člověk udělal zlého? Žádný důvod#n.: vinu; v. 4.14 pro trest smrti jsem u něj nenalezl. Potrestám ho tedy a propustím.” 23Oni však naléhali velikým křikem#ř.: … hlasy a žádali, aby byl ukřižován; a křik#n.: vinu; v. 4.14 jejich [a velekněží] sílil. 24A tak se Pilát rozhodl jejich žádosti vyhovět.#ř.: aby se stala jejich žádost 25Propustil toho, který byl pro vzpouru a vraždu uvržen do vězení a kterého žádali, Ježíše pak vydal jejich vůli.
Cesta na popraviště
26A když ho odváděli, chytili nějakého Šimona z Kyrény, jdoucího z pole, a vložili na něho kříž, aby ho nesl za Ježíšem. 27Za ním šlo veliké množství lidu a žen, které se bily v prsa a oplakávaly ho. 28Ježíš se k nim obrátil a řekl: “Dcery jeruzalémské, nade mnou neplačte, spíše plačte nad sebou a nad svými dětmi. 29Neboť hle, přicházejí dny, v nichž budou říkat: "Blahoslavené jsou neplodné, lůna, která nerodila, a prsy, které nekojily!" 30Tehdy začnou "říkat horám: Padněte na nás, a pahrbkům: Přikryjte nás!" 31Protože dělajíli toto se zeleným stromem,#ř.: v zeleném stromě co se stane se suchým?#ř.: v suchém
Ukřižování
32Byli s ním vedeni k popravě#ř.: aby byli zahubeni / odstraněni i jiní: dva zločinci. 33A když přišli na místo, které se nazývá Lebka, ukřižovali tam jeho i ty zločince -- jednoho po pravici a druhého po levici. 34[Ježíš říkal: “Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí.”] Když si dělili jeho šaty, hodili los.#var.: losy; Ž 22,19 35Lid stál a díval se. I vůdci se mu vysmívali a říkali: “Jiné zachránil, ať zachrání sebe, jeli ten Kristus Boží, ten Vyvolený.” 36Posmívali se mu i vojáci, kteří přistupovali a přinášeli mu ocet 37a říkali: “Jsili ty ten král Židů, zachraň sám sebe.” 38Byl nad ním i nápis [napsaný řeckými, latinskými#ř.: římskými a hebrejskými písmeny]: “Toto je král Židů.”
39Jeden z pověšených zločinců ho urážel slovy: “Což ty nejsi Kristus? Zachraň sám sebe i nás!” 40Ale druhý ho napomínal:#ř.: Odpověděv však druhý, káraje ho řekl:To se ani Boha nebojíš? Vždyť jsi stejně odsouzený. 41A my spravedlivě, neboť dostáváme, co si zasluhujeme za své skutky, ale tento nic zlého#ř.: nemístného; v. 47 neudělal.” 42A říkal: “Ježíši, vzpomeň si na mne, až přijdeš do svého království.”#var.: A říkal Ježíšovi: “Vzpomeň si na mne, Pane, až přijdeš ve své královské moci [nebo: se svým královstvím].” 43[Ježíš] mu řekl: “Amen, pravím ti, dnes budeš se mnou v ráji.#Slovo paradeisos je per. původu a znamenalo “park / obora”, později místo blaženého pobytu, jakým byla zahrada Eden (Gn 2–3); 2K 12,4; Zj 2,7
44Bylo již okolo šesté hodiny;#tj. poledne tu nastala tma po celé zemi až do deváté hodiny,#tj. třetí hodina po poledni 45protože se zatmělo#var.: [a zatmělo se] slunce. Opona svatyně se uprostřed roztrhla. 46A Ježíš zvolal mocným hlasem: “Otče, do tvých rukou odevzdávám svého ducha.” Když to řekl, vydechl naposled. 47Když setník uviděl, co se stalo, slavil Boha řka: “Skutečně, tento člověk byl spravedlivý.”#n : nevinný; v. 4.41 48A všechny ty zástupy, které se sešly na tuto podívanou, když uviděly, co se stalo, odcházely bijíce se do prsou. 49Opodál stáli všichni jeho známí, i ženy, které ho doprovázely z Galileje, a viděli to.
Josef z Arimatie uložil tělo do hrobky
50A hle, muž jménem Josef, člen rady [a] muž dobrý a spravedlivý-- 51ten nesouhlasil s jejich rozhodnutím a činem -- z židovského města Arimatie, který [také sám] očekával Boží království.#L 2,38; n.: kralování 52Ten přišel k Pilátovi a vyžádal#[Pozůstatky popravených často zůstávaly nepohřbeny anebo byly položeny do obyčejného hrobu chudých. Blízký příbuzný mohl o tělo požádat, avšak čin váženého Josefa byl odvážným ztotožněním se s odsouzeným.] si Ježíšovo tělo. 53Sňal je, zavinul do plátna a položil ho do hrobky vytesané ve skále, kde ještě nikdo nebyl pochován.#ř.: ležící 54Byl den přípravy a nastávala sobota.#ř.: svítalo na sobotu
55Ženy, které s ním přišly z Galileje, ho doprovodily; viděly hrob i to, jak bylo jeho tělo uloženo.#n.: pochováno; (Podobně v Mk 15,47.) 56Pak se vrátily a připravily vonné látky a oleje. V sobotu podle přikázání zachovaly klid.

Currently Selected:

Lukáš 23: CSP

Highlight

Share

Copy

None

Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in

YouVersion uses cookies to personalize your experience. By using our website, you accept our use of cookies as described in our Privacy Policy