YouVersion Logo
Search Icon

Izaiáš 49

49
Otrok Hospodinův
1Poslechněte#42,1p! mne, ostrovy, dávejte pozor, daleké národy! Hospodin mne povolal již v lůně,#h.: z / od lůna; Jr 1,5v; Ga 1,15 od nitra mé matky připomínal mé jméno. 2Učinil má ústa#tj. řeč, příkazy (Př 16,23; Kaz 5,1) jako ostrý meč, ukryl mne ve stínu své ruky, učinil mne zaostřeným#h.: vybraným (Neh 5,18); srv. Ž 45,6v šípem, skryl mne ve svém toulci 3a řekl mi: Ty jsi můj otrok, Izraeli,#Izrael zde není oslovení národa, protože ve v. 5 je pověřen ke shromáždění Izraele, nýbrž je to titul Mesiáše, který ukazuje na jeho knížecí zápas s Bohem a s lidmi, ještě závažnější než ten Jákobův; srv. Gn 32,28 na němž#n.: na / v tobě zjevím svou slávu. 4Já jsem však řekl: Zbytečně jsem se namáhal, pro marnost a nicotnost jsem vyplýtval svou sílu, avšak mé právo je u Hospodina a má odměna u mého Boha.#[Podle lidských měřítek bylo jeho úsilí promarněno, ale před Bohem má nesmírný význam (1K 1,23nn).]
5A nyní řekl Hospodin, který mě od lůna matky utváří za svého otroka, abych k němu navrátil Jákoba a aby pro něj byl shromážděn#K.: i kdyby nebyl shromážděn / sebrán (11,12) Izrael. Stal jsem se váženým v Hospodinových očích, můj Bůh se stal mou silou, 6a řekl: Nestačí, abys byl mým otrokem k pozdvižení#n.: , abys dal povstat … kmenů Jákobových a k navrácení#n.: přivedl zpět … zachovaných z Izraele, nýbrž dám tě za světlo národům,#n : pohanům abys byl mou záchranou až na konec země.
7Toto praví Hospodin, vykupitel Izraele, jeho Svatý, tomu#h.: + z duše opovrženému, tomu, kterého si národ#n. (jako kolektivum): národy / pohané; [může se týkat buď Izraele nebo pohanů] oškliví, otroku vládců: Králové uvidí a povstanou,#[rozuměj: s úctou; viz 1S 20,41p! i knížata, a budou se klanět kvůli Hospodinu, který je věrný, Svatému Izraele, který tě vyvolil. 8Toto praví Hospodin: Odpovím ti v čase přízně a pomůžu ti ve dni záchrany, budu tě opatrovat#n.: střežit; 42,6; 27,3 a dám tě za smlouvu lidu,#n : prostředníka smlouvy pro lid abys pozdvihl#zde zřejmě ve smyslu: obnovil / postavil (Dt 16,22) zemi a znovu přidělil opuštěná#n.: zpustošená dědictví,#[Podobně jak to kdysi dělal Jozue; Joz 14,1–5] 9abys řekl vězňům: Vyjděte, a těm, kteří jsou v temnotě: Ukažte se. Budou se pást podél cest a na všech holých návrších bude jejich pastva.
10Nebudou hladovět ani žíznit, nebude je ubíjet žhavý vítr ani slunce, protože je povede ten, kdo s nimi má soucit, a pomalu je povede ke zřídlům vod. 11Všechny své hory proměním v cestu a mé silnice budou vyvýšeny. 12Hle, tito#n : jedni přijdou zdaleka, hle, tito#n : druzí od severu a od západu,#n.: moře; Oz 11,10; srv. Mt 8,11 a tito ze země Siním.#HL; [umístění není známo (není vyloučena Čína)]; Qu: Sevéna (= prav. souč. Asuán; Ez 29,10; 30,6); LXX: Persón; n. (dle Qu): země Síňanů; Gn 10,17; 1Pa 1,15 13Výskejte, nebesa, jásej, země, hory, propukněte v radostný křik, protože Hospodin potěšil svůj lid a nad svými zkroušenými#n.: chudými (Dt 15,11); Iz 66,2; 54,11; Ž 9,13 se slituje.
Potěšení Sijóna
14Ale Sijón říkal: Hospodin mě opustil, Panovník na mne zapomněl. 15Cožpak může žena zapomenout na své miminko#h.: svého kojence; 65,20 a nesmilovat se nad synem svého lůna? I když ony mohou zapomenout, já však na tebe nezapomenu. 16Hle, vyryl#Ez 4,1; Iz 30,8 (zaznamenej); [tak jako byla jména izraelských kmenů vyryta na kameny a připevněna na efód velekněze jako připomínka před Hospodinem; Ex 28,9–12] jsem si tě do dlaní: tvé hradby jsou ustavičně přede mnou. 17Tvoji synové#var.: stavitelé; Ez 27,4 pospíchají zpět, ti, kdo tě bořili a pustošili, od tebe odejdou. 18Rozhlédni se#h.: Pozvedni své oči; Dt 3,27p kolem a viz: Ti všichni se shromáždili a přišli k tobě. Jakože jsem živ, je Hospodinův výrok, všechny si je oblékneš jako ozdobu a přivážeš si je jako nevěsta.
19Neboť tvé trosky, zpustošená místa a tvá pobořená země teď budou těsné pro množství obyvatel. A ti, kteří tě požírali,#tj. ničili (Pl 2,8) se vzdálí. 20Synové tvé bezdětnosti#h. slovo popisuje spíše ženu, která přišla o dítě (/ děti) úmrtím nebo násilím (srv. slovesný tvar – Jr 15,7; Oz 9,12) ti#h.: do tvých uší; srv. 1S 11,4; Neh 13,1; Jr 29,29; 36,6.10.13.14.21 ještě budou říkat: To místo je mi těsné, přidej mi, abych se usídlil. 21V srdci si řekneš: Kdo mi tyto děti porodil? Vždyť jsem byla bezdětná#h. slovo popisuje spíše ženu, která přišla o dítě (/ děti) úmrtím nebo násilím (srv. slovesný tvar – Jr 15,7; Oz 9,12) a neplodná, vystěhovaná#tzn. do exilu a zapuzená.#h.: odvrácená; srv. 56,8v; Jr 30,17v; Ez 44,22v A kdo je vychoval? Hle, já jsem zůstala samotná. Odkud jsou tito?
Pohané budou sloužit Jákobovi
22Toto praví Panovník Hospodin: Hle, pozdvihnu ruku k národům a pozvednu korouhev k lidem. A v náruči přinesou tvé syny a tvé dcery budou neseny na ramenou. 23Králové budou tvými vychovateli a jejich kněžny tvými kojnými; budou se ti klanět tváří#h.: nosem; 2S 14,4.33! k zemi a prach tvých nohou budou lízat. I poznáš, že já jsem Hospodin, takže nebudou zahanbeni ti, kdo na mne očekávají.
24Cožpak lze vzít hrdinovi lup, či násilníkovi vychvátit zajatce?#1QIs, Pš, Vul (+ srv. v. 25) čte: ‘ārîṣ ; TM ṣaddîq: vyprostit spravedlivě zajatého 25Avšak toto praví Hospodin: I zajatec bude vzat hrdinovi a lup bude vychvácen násilníkovi. Tvému odpůrci budu já odporovat a tvé syny já zachráním. 26Tvé utiskovatele nakrmím jejich vlastním masem a opijí se vlastní krví jako sladkým vínem, a pozná veškeré tělo, že já jsem Hospodin, tvůj zachránce a vykupitel, Mocný Jákobův.

Currently Selected:

Izaiáš 49: CSP

Highlight

Share

Copy

None

Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in

YouVersion uses cookies to personalize your experience. By using our website, you accept our use of cookies as described in our Privacy Policy