1 Letopisů 29
CSP

1 Letopisů 29

29
Dary pro chrám
1Nato král David řekl celému shromáždění: Můj syn Šalomoun, jehož jediného vyvolil Bůh, je mladý a útlý a dílo je veliké, neboť to není hrad pro člověka, ale pro Hospodina Boha. 2Ze vší své síly#n.: Podle všech svých schopností; srv. Dt 6,5v jsem připravil pro dům svého Boha zlato na věci zlaté, stříbro na stříbrné, bronz na bronzové, železo na železné, dřevo na dřevěné, kameny karneolové a pro vsazování kameny antimonové a pestrobarevné, všelijaké drahokamy#h.: vzácný kámen; 1Kr 10,10 i množství mramoru.#h.: kamenů alabastru 3Navíc, protože jsem si oblíbil dům svého Boha, z osobního vlastnictví zlata a stříbra jsem dal pro dům svého Boha kromě všeho, co jsem připravil pro dům svatyně: 4Tři tisíce talentů#[tj. cca 90 tun]; 19,6; 22,14 zlata, zlata z Ofíru, sedm tisíc talentů#[tj. cca 210 tun] přečištěného stříbra pro potažení stěn domů, 5zlato na věci zlaté, stříbro na stříbrné a pro všechnu práci konanou řemeslníky. Kdo se dnes dobrovolně rozhodne otevřít#h.: naplnit ruku pro Hospodina? 6Dobrovolně se rozhodli předáci rodů, velitelé izraelských kmenů, velitelé nad tisíci a nad sty a předáci nad prací pro krále. 7Pro službu Božího domu dali pět tisíc talentů#[tj. cca 150 tun]; srv. 22,14 zlata a deset tisíc darejků,#[tj. cca 84 kg]; Ezd 8,27; Neh 7,69 deset tisíc talentů#[tj. cca 300 tun] stříbra, osmnáct tisíc talentů#[tj. cca 610 tun] bronzu a sto tisíc talentů#[tj. cca 3 000 tun] železa. 8Ten, kdo měl drahokamy, dal je do pokladu Hospodinova domu do správy Geršónovce Jechíela. 9Lid se radoval z#h.: na; srv. 2Pa 15,15; 29,36; Neh 12,44; Ž 37,4; 119,14; Jon 4,6 jejich dobrovolného rozhodnutí, neboť se rozhodli dát Hospodinu dobrovolně a z celého srdce; také král David se převelice radoval.
Davidova modlitba
10Nato David dobrořečil Hospodinu před zraky celého shromáždění. David řekl: Požehnaný buď, Hospodine, Bože Izraele, našeho otce, od věků až navěky. 11Tobě, Hospodine, patří velikost, udatnost, sláva, síla#srv. Pl 3,18; n.: sláva; srv. 1S 15,29; h.: trvalost i nádhera, ano všechno, co je na nebesích i na zemi. Tobě, Hospodine, patří království, vyvýšený jsi jako hlava nade všechno. 12Bohatství i sláva jsou od tebe, ty vládneš nade vším, ve tvé ruce je síla#n.: moc; Ž 62,12; Mt 28,18; J 19,11 a udatnost, ve tvé ruce je učinit velkým a posílit každého. 13Nyní, Bože náš, ti vzdáváme díky a chválíme tvé slavné jméno. 14Vždyť kdo jsem já a kdo je můj lid, že bychom byli schopni#h.: vládli silou se k něčemu takovému dobrovolně rozhodnout?#tj. dávat takové velké dary Vždyť od tebe je všechno a#n.: +co máme ze tvé ruky jsme ti dali. 15Vždyť jsme před tebou hosté a příchozí jako všichni naši otcové; jako stín jsou naše dny na zemi, není naděje. 16Hospodine, Bože náš, celé toto bohatství,#h.: množství; srv. Kaz 5,9; Iz 60,5; Ez 29,19 které jsme připravili, abychom ti postavili dům pro tvé svaté jméno, je ze tvé ruky, to všechno ti patří. 17Vím, můj Bože, že ty zkoumáš srdce a oblibuješ přímost. V přímosti svého srdce jsem se rozhodl dobrovolně dát toto všechno a nyní jsem s radostí viděl, že tvůj lid, který je zde, se rozhodl dát pro tebe dobrovolně. 18Hospodine, Bože Abrahama, Izáka a Izraele, našich otců, zachovej to navěky jako zaměření myšlenek srdce svého lidu a zaměř#n.: upevni jejich srdce k sobě.#n.: drž … pevně u sebe 19A mému synu Šalomounovi dej neporušené#n.: celé srdce, aby zachovával tvé příkazy, tvá svědectví a ustanovení, plnil to všechno a postavil ten hrad, pro který jsem udělal přípravy.
20Potom David řekl celému shromáždění: Dobrořečte Hospodinu, svému Bohu. Celé shromáždění tedy dobrořečilo Hospodinu, Bohu svých otců, poklekali a klaněli se Hospodinu a králi. 21Druhý den obětovali Hospodinu obětní hody a přinášeli Hospodinu zápalné oběti -- tisíc býčků, tisíc beranů a tisíc beránků; též jejich litých obětí a obětních hodů bylo množství za celý Izrael. 22V onen den jedli a pili před Hospodinem s velikou radostí. Potom ustanovili podruhé#myšleno buď 23,1, nebo 1Kr 1,32–36 Šalomouna, syna Davidova, králem a pomazali jej Hospodinu za vévodu a Sádoka za kněze. 23Šalomoun seděl na Hospodinově trůnu jako král po svém otci Davidovi, dařilo se mu a celý Izrael ho poslouchal. 24Všichni předáci, hrdinové i všichni synové krále Davida se poddali#h.: dali ruku pod …; srv. 2Kr 17,7 králi Šalomounovi. 25Hospodin učinil Šalomouna velmi velkým v očích celého Izraele a dal mu královský majestát, jaký před ním neměl žádný král nad Izraelem.
David umírá
26David, syn Jišajův, kraloval nad celým Izraelem. 27Doba, po kterou kraloval nad Izraelem, byla čtyřicet let. V Chebrónu kraloval sedm let a v Jeruzalémě kraloval třicet tři let. 28I zemřel v utěšených#h.: dobrých šedinách,#n : … stáří; Gn 15,15; 25,8; Sd 8,32; Rt 4,15 sytý dnů, bohatství a slávy. Po něm se stal králem jeho syn Šalomoun. 29První i poslední#obv. způsob v 1+2Pa (odlišný od 1+2Kr); 2Pa 9,29! činy krále Davida jsou zapsány v letopisech vidoucího Samuela, v letopisech proroka Nátana a v letopisech vidoucího Gáda, 30spolu se všemi jeho královskými a udatnými činy a událostmi té doby,#h.: celým jeho kralováním, jeho silou a časy které postihly jej, Izrael a všechna království země.

Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.

Learn More About Český studijní překlad