Žalmy 140
BKR
140
1Pøednímu z kantorù, žalm Davidùv. 2Vysvoboï mne, Hospodine, od èlovìka zlého, a od muže ukrutného ostøíhej mne, 3Kteøíž myslí zlé vìci v srdci, a na každý den sbírají se k válce. 4Naostøují jazyk svùj jako had, jed lítého hada jest ve rtech jejich. Sélah. 5Ostøíhej mne, Hospodine, od rukou bezbožníka, od muže ukrutného zachovej mne, kteøíž myslí podraziti nohy mé. 6Polékli pyšní na mne osídlo a provazy, roztáhli teneta u cesty, a léèky své mi položili. Sélah. 7Øekl jsem Hospodinu: Bùh silný mùj jsi, pozoruj, Hospodine, hlasu pokorných modliteb mých. 8Hospodine Pane, sílo spasení mého, kterýž pøikrýváš hlavu mou v èas boje, 9Nedávej, Hospodine, bezbožnému, èehož žádostiv jest, ani pøedsevzetí zlého vykonati jemu dopouštìj, aby se nepovýšil. Sélah. 10Vùdce tìch, jenž obklièují mne, nepravost rtù jejich aꜜ pøikryje. 11Padej na nì uhlé øeøavé, a na oheò uvrz je, do jam hlubokých, aby nemohli povstati. 12Èlovìk utrhaè nebude upevnìn na zemi, a muž ukrutný, zlostí polapen jsa, padne. 13Vím, žeꜜ se Hospodin zasadí o pøi chudého, a pomstí nuzných. 14A tak spravedliví slaviti budou jméno tvé, a upøímí pøebývati pøed oblíèejem tvým.