Job 33
33
Bůh převyšuje člověka
1„Tak tedy, Jobe, slyš mou řeč,
všemu, co říkám, dobře naslouchej.
2Pozor, už ústa otvírám,
slova mi začínají proudit z jazyka.
3Z upřímného srdce má řeč pramení,
mé rty vyjevují čisté poznání.
4Duch Boží mě přece učinil,
dech Všemohoucího mě oživil.
5Odpověz mi, pokud to dokážeš,
předlož mi svou při, postav se!
6Hle, jsem ti rovný před Bohem,
i já jsem přece z hlíny uhněten.
7Nelekej se mě tedy a neměj strach,
nebudu na tebe silně naléhat.
8Na vlastní uši jsem tě slyšel říct,
co jsi v mé přítomnosti prohlásil:
9‚Jsem zcela ryzí, nijak jsem nechybil,
jsem nevinný a nemám hřích.
10Bůh však proti mně hledá záminky –
myslí si, že jsem jeho protivník.
11Nohy mi svírá do klády,
na každém kroku na mě dohlíží!‘#Job 13:23–27
12V tom se však mýlíš, to ti povídám,
Bůh přece převyšuje člověka!
13Proč si tedy na něj stěžuješ,
že nedává na vše odpověď?
14Bůh totiž mluví jednou i podruhé,
člověk to ale sotva postřehne.
15Ve spánku, v noční vidině,
když lidi zmáhá těžký sen,
když na lůžku leží v dřímotě,
16tehdy Bůh lidem otevírá uši
a svými hrozbami je děsí.
17To aby člověka od skutku odvrátil,
aby mu v jeho pýše zabránil,
18aby jeho duši uchránil od jámy,
aby jeho život nepronikl šíp.
19Anebo ho na lůžku trestá bolestí,
takže má v kostech stálé hlodání,
20až se mu pokrm k smrti protiví
a ztratí pomyšlení i na pochoutky.
21Hubne tak, že z očí ztrácí se,
dříve skryté kosti vystupují ven.
22Jeho duše naklání se do jámy,
vykročil poslům smrti vstříc.
23Bude-li však anděl při tom člověku,
prostředník, jeden z tisíců,
který prohlásí jeho nevinu,
24smiluje se nad ním a řekne:
‚Vysvoboď jej, Bože, ať do jámy neklesne,
nalezl jsem za něj výkupné!‘
25Jeho tělo se pak jako dítě uzdraví,
do dnů svého mládí se náhle navrátí.
26Bude se modlit k Bohu a on si ho oblíbí,
znovu spatří jeho tvář s jásáním
a Bůh mu navrátí jeho blahobyt.
27A tehdy vyjde k lidem se slovy:
‚Hřešil jsem a právo převrátil,
nedostal jsem však, co jsem zasloužil.
28Bůh mě vykoupil, abych nešel do jámy,
uvidím světlo a budu žít!‘
29Toto vše tedy dělá Bůh
dvakrát i třikrát při člověku,
30aby jeho duši odvrátil od jámy,
ve světle živých aby mohl žít.
31Dej pozor, Jobe, naslouchej mi,
mlč a já promluvím.
32Máš-li co říci, odpověz mi,
mluv – chtěl bych tě obhájit!
33Pokud ne, potom naslouchej mi,
mlč a já tě moudře poučím.“
Currently Selected:
Job 33: B21
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
Bible, překlad 21. století © 2009 BIBLION, o.s., Krocínovská 6, 160 00 Praha 6. Použito se svolením vydavatele. Všechna