Marek 14:1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11
Marek 14:1 B21
Bylo to dva dny před Velikonocemi a Svátkem nekvašených chlebů. Vrchní kněží se znalci Písma hledali způsob, jak by se ho lstí zmocnili a zabili ho.
Marek 14:2 B21
Říkali si totiž: „O svátcích ne, aby mezi lidmi nevypuklo povstání.“
Marek 14:3 B21
Když pak byl Ježíš v Betanii a stoloval v domě Šimona Malomocného, přišla žena s alabastrovou nádobkou velmi drahé masti z pravého nardu. A když tu nádobku rozbila a vylila na jeho hlavu
Marek 14:5 B21
Ta mast se mohla prodat aspoň za tři sta denárů! Mohlo se to rozdat chudým!“ A hubovali ji.
Marek 14:6 B21
Ježíš jim ale řekl: „Nechte ji. Proč ji trápíte? Udělala pro mě něco krásného.
Marek 14:7 B21
Chudé tu budete mít vždycky a můžete jim pomáhat, kdykoli budete chtít; mě ale vždycky mít nebudete.
Marek 14:8 B21
Ona udělala, co mohla. Předem pomazala mé tělo k pohřbu.
Marek 14:9 B21
Amen, říkám vám, že kdekoli na celém světě bude kázáno evangelium, bude se mluvit také o tom, co udělala ona, na její památku.“
Marek 14:10 B21
Jeden z Dvanácti – jmenoval se Jidáš Iškariotský – tehdy odešel k vrchním kněžím, aby jim ho zradil.
Marek 14:11 B21
Když to uslyšeli, zaradovali se a slíbili, že mu dají peníze. Začal tedy hledat příležitost, jak by jim ho vydal.