Parallel
18
Nejmenší jsou největší
1V tu dobu přišli učedníci za Ježíšem s otázkou: „Kdo je v nebeském království největší?“
2Ježíš k sobě zavolal malé dítě a postavil je doprostřed 3se slovy: „Amen, říkám vám, pokud se neobrátíte a nebudete jako děti, vůbec do nebeského království nepřijdete. 4Kdokoli se poníží a bude jako toto dítě, ten je v nebeském království největší. 5Kdokoli by takové dítě přijal v mém jménu, přijímá mě.
6Kdokoli by ale svedl jednoho z těchto maličkých, kteří ve mne věří, bylo by pro něj lepší, kdyby mu na krk pověsili veliký mlýnský kámen a utopili ho v mořské hlubině. 7Běda světu kvůli pohoršením! Pohoršení sice musejí přicházet, ale běda člověku, skrze kterého pohoršení přichází. 8Svádí-li tě tedy tvá ruka nebo noha, usekni ji a zahoď od sebe. Je pro tebe lepší, abys chromý nebo zmrzačený vstoupil do života, než mít obě ruce nebo obě nohy a být uvržen do věčného ohně. 9A jestliže tě svádí tvé oko, vyloupni je a zahoď od sebe. Je pro tebe lepší vejít do věčného života jednooký, než mít obě oči a být uvržen do pekelného ohně.
10[11] Dejte si pozor, abyste nepohrdali žádným z těchto maličkých. Říkám vám totiž, že jejich andělé v nebesích neustále hledí na tvář mého nebeského Otce.#Někt. rukopisy přidávají verš 11 Neboť Syn člověka přišel, aby zachránil ztracené. (Luk 19:10) 12Co myslíte, kdyby nějaký člověk měl sto ovcí a jedna z nich by zabloudila, nenechá těch devadesát devět na horách a nepůjde hledat tu bloudící? 13A když ji konečně najde, amen, říkám vám, že se z ní raduje více než z těch devadesáti devíti, které nezabloudily. 14Právě tak není vůle vašeho Otce v nebesích, aby zahynul jediný z těchto maličkých.“
Kolikrát mám odpustit?
15„Kdyby tvůj bratr proti tobě#proti tobě v někt. rukopisech chybí zhřešil, jdi a napomeň ho mezi čtyřma očima. 16Jestliže tě poslechne, získal jsi bratra. Pokud tě neposlechne, vezmi s sebou ještě jednoho nebo dva bratry, aby každé slovo bylo potvrzeno výpovědí dvou nebo tří svědků.#Deut 19:15 17Nechce-li však poslechnout ani je, řekni to církvi. A pokud odmítne poslechnout i církev, ať je tedy pro tebe cizí jako pohan a výběrčí daní.
18Amen, říkám vám, že cokoli svážete na zemi, bude svázáno v nebi, a cokoli rozvážete na zemi, bude rozvázáno v nebi. 19Říkám vám také, že pokud se dva z vás na zemi shodnou ohledně čehokoli, za co by prosili, stane se jim to od mého nebeského Otce. 20Neboť kdekoli se shromáždí dva nebo tři v mém jménu, tam jsem já uprostřed nich.“
21Tehdy k němu přistoupil Petr a řekl: „Pane, kolikrát proti mně může můj bratr zhřešit a já mu mám odpustit? Sedmkrát?“
22Ježíš mu odpověděl: „Neříkám ti, že sedmkrát, ale sedmasedmdesátkrát.#nebo sedmkrát sedmdesátkrát
23Nebeské království se totiž podobá králi, který chtěl se svými služebníky vyrovnat účty. 24A když začal počítat, přivedli mu jednoho, který mu dlužil deset tisíc hřiven.#asi 340 tun stříbra 25Když neměl čím zaplatit, poručil jeho pán, aby ho prodali i se ženou, s dětmi a se vším, co měl, a tím aby se zaplatil dluh. 26Služebník padl na kolena a začal se mu klanět se slovy: ‚Měj se mnou strpení a všechno ti zaplatím!‘ 27Pán se tedy nad ním slitoval, odpustil mu dluh a nechal ho jít. 28Když ale ten služebník odešel, našel svého druha, který mu dlužil sto denárů,#asi čtyřměsíční mzda dělníka (Mat 20:2) popadl ho a začal ho škrtit se slovy: ‚Zaplať, co dlužíš!‘ 29Ten padl na kolena a prosil ho: ‚Měj se mnou strpení a zaplatím ti!‘ 30On ale nechtěl. Odešel a dal ho do vězení, dokud nezaplatí, co dluží. 31Když jeho druhové viděli, co se stalo, byli zdrceni. Šli za svým pánem a pověděli mu všechno, co se stalo. 32Jeho pán ho tedy zavolal. ‚Ty zlý služebníku!‘ řekl mu. ‚Odpustil jsem ti celý dluh, protože jsi mě prosil. 33Neměl ses nad svým druhem slitovat, jako jsem se já slitoval nad tebou?!‘ 34Jeho pán se rozhněval a vydal ho mučitelům, dokud nezaplatí celý dluh.
35Totéž udělá i můj nebeský Otec vám, pokud každý ze srdce neodpustíte svému bratru.“