Matouš 16:1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 17, 18, 19, 20

Potom ho přišli pokoušet farizeové a saduceové. Žádali ho, aby jim ukázal nějaké znamení z nebe.

Odpověděl jim: „Večer říkáte: ‚Bude hezky, nebe se červená.‘

Za svítání ale: ‚Dnes bude ošklivo, nebe se červená mraky.‘ Umíte rozeznat nebeské úkazy, ale znamení těchto časů rozeznat neumíte?

Zlé a cizoložné pokolení vyhledává znamení, ale žádné znamení nedostane – kromě znamení Jonášova.“ Tehdy je nechal a odešel.

Když se učedníci přeplavili na druhý břeh, zjistili, že zapomněli vzít chleba.

Ježíš jim řekl: „Dejte pozor, varujte se kvasu farizeů a saduceů.“

Dohadovali se tedy mezi sebou: „Vždyť jsme s sebou žádný chleba nevzali.“

Ježíš to ale věděl, a tak řekl: „Proč se spolu dohadujete, vy malověrní, že nemáte chleba?

Copak ještě nechápete? Nevzpomínáte si na těch pět chlebů pro pět tisíc, a kolik jste nasbírali košů?

Ani na těch sedm chlebů pro ty čtyři tisíce, a kolik jste nasbírali košů?

Jak to, že nechápete, že jsem nemluvil o chlebu? Varujte se farizejského a saducejského kvasu!“

Tehdy pochopili, že jim neřekl, aby se vyvarovali chlebového kvasu, ale farizejského a saducejského učení.

Když Ježíš přišel do okolí Cesareje Filipovy, zeptal se svých učedníků: „Za koho mají lidé Syna člověka?“

Odpověděli: „Někteří za Jana Křtitele, jiní za Eliáše, jiní za Jeremiáše nebo za jiného z proroků.“

„A za koho mě máte vy?“ zeptal se.

„Blaze tobě, Šimone, synu Jonášův,“ řekl mu na to Ježíš. „Tohle ti totiž nezjevilo tělo a krev, ale můj Otec v nebesích.

A já ti říkám, že jsi Petr a na té skále postavím svou církev a brány pekel ji nepřemohou.

Dám ti klíče nebeského království: cokoli svážeš na zemi, bude svázáno v nebi, a cokoli na zemi rozvážeš, bude rozvázáno v nebi.“

Tehdy učedníky přísně napomenul, aby nikomu neříkali, že on je Mesiáš.