Parallel
14
Přines mi jeho hlavu!
1V tu dobu uslyšel zprávu o Ježíši i tetrarcha Herodes.#Herodes Antipas, mladší syn Heroda Velikého; vládl v Galileji a Pereji 4 př. n. l. – 39 n. l. 2„To je Jan Křtitel!“ řekl svým služebníkům. „Vstal z mrtvých, a proto se skrze něj dějí zázraky.“
3Herodes totiž Jana zatkl, spoutal a uvěznil kvůli Herodiadě, manželce svého bratra Filipa, 4protože Jan mu říkal: „Tvůj sňatek s ní je nezákonný!“#Lev 18:16; 20:21 5Herodes ho tedy chtěl zabít, ale bál se zástupu, protože ho měli za proroka.
6Dcera té Herodiady pak na oslavě Herodových narozenin tančila uprostřed hodovníků a Herodovi se tak zalíbila, 7že jí přísahal splnit jakékoli přání. 8Předem navedena svou matkou mu tedy řekla: „Přines mi na téhle míse hlavu Jana Křtitele!“ 9Králi se to nelíbilo, ale kvůli přísaze a kvůli svým hostům poručil, ať jí to splní. 10Poslal tedy kata, aby Jana ve vězení sťal. 11Když na míse přinesli jeho hlavu, dali ji té dívce a ta ji odnesla matce. 12Později přišli Janovi učedníci, vzali tělo a pochovali je. Potom šli a pověděli to Ježíšovi.
Pět chlebů a dvě ryby
13Když to Ježíš uslyšel, odplavil se odtud o samotě na pusté místo. Jakmile se to doslechly zástupy, vypravily se za ním pěšky z měst. 14Když vystoupil z loďky a uviděl veliký zástup lidí, byl naplněn soucitem k nim a uzdravoval jejich nemocné.
15Večer pak k němu přišli učedníci a řekli: „Tohle místo je pusté a už je dost pozdě. Propusť zástupy, ať si jdou do vesnic koupit něco k jídlu.“
16„Nemusejí odcházet,“ odpověděl jim Ježíš. „Vy jim dejte najíst.“
17„Nic tu nemáme,“ namítli, „jen pět chlebů a dvě ryby.“
18„Přineste mi je,“ řekl jim. 19Nechal zástup posadit na trávě, vzal těch pět chlebů a dvě ryby, vzhlédl k nebi, požehnal, lámal a dával ty chleby učedníkům a učedníci zástupům. 20A tak se všichni najedli do sytosti. Potom posbírali nalámané kousky, které zbyly: dvanáct plných košů. 21Jedlo tam tehdy kolem pěti tisíc mužů kromě žen a dětí.
To jsem já!
22Hned potom přiměl učedníky, ať nastoupí na loď a jedou napřed na druhou stranu, než on propustí zástupy. 23Když zástupy propustil, vystoupil o samotě na horu, aby se modlil. Pozdě večer tam zůstal sám. 24Loď už byla daleko od břehu, zmítána vlnami, protože vítr vál proti ní. 25Krátce před svítáním#dosl. Při čtvrté noční hlídce (tj. mezi 3–6 hod. ráno) se k nim Ježíš vydal pěšky po hladině. 26Když ho učedníci uviděli kráčet po jezeře, vyděsili se a křičeli strachy: „To je přízrak!“
27„Vzchopte se, to jsem já!“ promluvil na ně hned Ježíš. „Nebojte se.“
28„Pane, jestli jsi to ty,“ odpověděl mu Petr, „přikaž, ať k tobě přijdu po vodě.“
29„Pojď!“ řekl mu.
A Petr vystoupil z lodi a kráčel po vodě, aby přišel k Ježíši. 30Když ale viděl, jak silný je vítr, dostal strach a začal se topit. „Pane, zachraň mě!“ vykřikl.
31Ježíš ihned vztáhl ruku a chytil ho. „Proč jsi pochyboval, malověrný?“ řekl mu.
32Jakmile pak nastoupili na loď, vítr se utišil. 33Ti, kdo byli na lodi, se mu začali klanět a říkali: „Ty jsi opravdu Boží Syn!“
34Když se přeplavili, přistáli u Genezaretu. 35Místní ho poznali a rozeslali posly po celém okolí. Přinesli k němu všechny nemocné 36a prosili ho, aby se směli aspoň dotknout cípu jeho roucha. A kdokoli se ho dotkl, byl uzdraven.